Substantive
Wurzel עקר
Genus MASKULIN
Mischkal KATUL
עָקוּר
akur
displaced person
Status absolutus
| Sg. | Pl. |
|---|---|
|
עָקוּר
akur
|
עֲקוּרִים
akurim
|
Status constructus
| Sg. | Pl. |
|---|---|
|
עֲקוּר־
akur-
|
עֲקוּרֵי־
akurei-
|
Formen mit pronominalen Suffixen
1. Person
| Sg. | Pl. |
|---|---|
|
עֲקוּרִי
akuri
|
עֲקוּרֵינוּ
akureinu
|
2. Person
| mask. Sg. | fem. Sg. | mask. Pl. | fem. Pl. |
|---|---|---|---|
|
עֲקוּרְךָ
akurcha
|
עֲקוּרֵךְ
akurech
|
עֲקוּרֵיכֶם
akureichem
|
עֲקוּרֵיכֶן
akureichen
|
3. Person
| mask. Sg. | fem. Sg. | mask. Pl. | fem. Pl. |
|---|---|---|---|
|
עֲקוּרוֹ
akuro
|
עֲקוּרָהּ
akura(h)
|
עֲקוּרֵיהֶם
akureihem
|
עֲקוּרֵיהֶן
akureihen
|
Siehe auch
- noun עִיקָר
- noun עִיקָּרוֹן
- adjective עִיקָרִי
- adjective עָקוּר
- noun עֲקִירָה
- adjective עָקָר
- verb לַעֲקוֹר
- verb לְהֵיעָקֵר
- verb לְעַקֵּר
- adjective עֶקְרוֹנִי
- noun עֲקָרוּת